Jak si kaštanovník vypěstovat, popřípadě Kde získat sazenice jedlého kaštanu?

Kaštanovník si můžete vypěstovat sami, semena kaštanovníku mají až 70% klíčivost. Pokud ve Vašem okolí roste vzrostlý kaštanovník s pěknými, velkými plody, je nejlépe použít přímo je, nový stromek bude nejlépe aklimatizován na místní podmínky. V každém případě je dobré použít semena (nažky) stromů, které rostou u nás v ČR, popř. na Slovensku.

Nedoporučuji použít k výsevu plody, které se prodávají na podzim a v zimě v supermarketech, většinou pocházejí z oblastí, kde nemůžeme posoudit shodnost klimatických podmínek, zpravidla jsou teplomilnější a nemusely by u nás vydržet.

 Na podzim nasbíraná semena uložíme do nádoby s vlhkým pískem, a tu pak do chladu, nejlépe do ledničky. Po novém roce, koncem ledna až začátkem února semena vyjmeme, mohou být již naklíčená, a ty vysazujeme klíčkem dolů do květináčů, či seříznutých PET lahví, naplněných kvalitní hlínou. Nenaklíčená, ale pevná a tvrdá semena vkládáme do hlíny špičkou na bok, většina časem vzklíčí taky. Černá a při zmáčknutí měkká semena vyhodíme, jsou špatná.

Květináče či PET lahve s výsevem uložíme do chladu, kde necháme do poloviny března. Pak vyneseme ven, v půli března podle teploty kaštany vzejdou. V případě nebezpečí nočních mrazíků sazeničky přenášíme do místnosti.

Koncem května až v červnu můžeme vysazovat na stanoviště. Připravíme jamku, do které dáme hlínu smíchanou s kompostem, popř. zahradnickým substrátem. Z květináče sazenice lehce vyklopíme, PET lahvi pouze uřízneme dno a celou sazenici i se zbytkem PET vložíme do jamky. Zbytek PET bude částečně kaštanovník chránit před hlodavci, do jamky pod kořeny můžeme vložit i kus jemného pletiva, které časem zreziví. PET lahev časem rozřízneme a vyjmeme, případně ji časem kaštanovník roztrhne sám růstem svého kmínku.

 

Při vysazování je velmi důležité nepoškodit hlavní, kůlový kořínek! V opačném případě může stromek zastavit růst, nebo růst velmi pomalu. Při nepoškozeném kůlovém kořínku jím dosáhne  časem  do značné hloubky, čímž se dostane k živinám a ani v létě netrpívá suchem. Pro zajímavost, kaštanovník je botanicky příbuzný s dubem a bukem a je-li možnost, přidáme k sazenici trochu hlíny z dubového nebo bukového porostu, tato hlína je kolonizována symbiotickými půdními houbami, které kaštanovníku umožňují mnohem lépe přijímat živiny z půdy.

 

Stromek vysazujeme na místo, kde bude mít dostatek prostoru, počítejme do budoucna se vzrůstem velikosti statného ořešáku. Stromek nijak nestříháme a neřežeme, roste zpočátku keřovitě, chrání si tak kmínek před nadbytkem slunečních paprsků. Prostě jej necháme růst volně a nezasahujeme do něj. V případě jakéhokoli zásahu rány pečlivě ošetříme štěpařským voskem či jiným přípravkem k ošetření ran, neošetřené rány jsou nebezpečné z hlediska možnosti přenosu houbových chorob.

 

Semenáček při výsadbě venku chráníme proti okusu zvěří pletivem, jako ochrana se osvědčuje i starý barel bez dna, který semenáčkům v prvních letech života poskytuje také přistínění. Udržujeme v nezapleveleném stavu a v prvních letech v době sucha pravidelně zavlažujeme.

Semenáček (je třeba vysadit dva stromky kvůli opylení), začne plodit zhruba po deseti letech, ovšem vzhledem k dlouhověkosti stromu se z jeho úrody může těšit řada následujících generací.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Sazenice - stromky jedlého kaštanu dnes prodávají v řadě dobrých zahradnictví, např.:

 

www.stareodrudy.org


www.jedlykastan.cz

 

www.prodejstromku.cz

 

www.drozdin.cz/

 

 

a řada dalších.

 

 

 

 

 

           

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode