Kaštan jako potravina i jako lék pro člověka i pro přírodu
Plody kaštanovníku setého jsou jednou z nejvýživnějších a nejzdravějších potravin, které svojí výživnou hodnotou předčí většinu obilovin a jejich konzumace má velmi pozitivní vliv na lidské zdraví.
Čím dál více lidí má potíže s trávením lepku, který je hlavní složkou pšeničné bílkoviny. Pšeničná mouka se dnes používá v míře, jako dosud nikdy v historii. Vyrábí se z ní chleba, housky, rohlíky, koláče, loupáky, buchty, mazance, vánočky, rolády nebo strouhanka. Dále sladkosti jako perníky, sušenky a oplatky. Dále jsou to těstoviny, palačinky, lívance, čokolády, nugát, želatinové bonbony, zmrzliny, mléčné výrobky se škrobem, marmelády, kečupy, hořčice, uzeniny a masné výrobky (párky, klobásy, salámy), omáčky (tatarská, sójová, dressing), bujón, masox a mnoho dalších. Prostě, s pšeničnou moukou a velkým objemem lepku se setkáváme dnes a denně a náš organismus je jím soustavně přetěžován.
To se projevuje častou únavou a slabostí, zažívacími potížemi (průjmy, zácpy, nadýmání, bolesti břicha), nervozitou, stresem, kožními problémy atd.
Jednou z nejvýznamnějších potravin, které pravidelně konzumujeme, je chléb, který se dnes bohužel vyrábí především právě z bílé pšeničné mouky. Zkusme si představit, že v chlebu polovinu pšeničné mouky nahradíme moukou či pyré z plodů jedlého kaštanu. Proč by to bylo dobré?
Především proto, že bychom polovinu nepříliš zdravé a nutričně v podstatě dost chudé bílé mouky nahradili chutnou, zdravou a výživnou potravinou - jedlým kaštanem.
Jedlé kaštany neobsahují lepek, což je první zásadní přínos. Dále čistí játra od jedovatých zplodin a působí proti průjmům, psychickým poruchám a stavům úzkosti. Pro svůj nízký obsah cukru jsou vhodné i pro diabetiky. Obsahují více uhlovodíků než většina ořechů a jsou proto výborným energetickým a regeneračním zdrojem. Obsahují také sacharózu jako hlavní cukr a to ve větší míře než pšenice , vlašský ořech či brambory a zatím co glukóza, fruktóza a maltóza jsou obsaženy jen v malých množstvích. Zastoupeny jsou také minerální látky jako je draslík,fosfor,síra,hořčík, vápník,chlorid,sodík,železo,mangan, měď, zinek a další prvky.
Listy jedlého kaštanu se používají jako prostředek proti kašli.
Zkusme si srovnat celkový přínos jedlého kaštanu a pšenice: Pěstování pšenice na velkých lánech na poli je náročné na energii při orbě a přípravě pole a setí, na použití umělých hnojiv, chemické ošetření atd. To musíme opakovat rok co rok. Celkový ekologický přínos "moderního" obilného pole je pochybný.
Naproti tomu strom kaštanovníku nám po dosažení věku, kdy začne plodit, přináší bez jakýchkoli energetických vstupů bohatý výnos výživných, chutných a zdravých plodů. Kaštany mají větší výnosnost na jednotku plochy, než obilí. Navíc, něco jako "kaštanový les" vypadá určitě mnohem zajímavěji, než dnes převážně monotónní lány obilí. Kaštany ovšem nejsou cenné jen svými plody, ale mimo jiné během květu i bohatou výživou pro včely, dále poskytují úkryt či příbytek pro zpěvné ptactvo. V neposlední řadě kaštanovník jako strom produkuje kyslík, poskytuje nám příjemný stín a jedinečný estetický prožitek - kaštanovník je jeden z nejkrásnějších stromů.
To všechno, díky své dlouhověkosti, může poskytovat nám a našim potomkům po dlouhá desetiletí až staletí.
Chceme-li tedy vytvořit dobrou investici pro budoucnost, vysaďme našim potomkům CHLÉB A LÉK ZE STROMU - JEDLÝ KAŠTAN!