Závěrem

Kaštanovník vysazujme s rozmyslem, nikoli bezhlavě. Vysazujeme totiž strom, který doroste mohutných rozměrů a může růst po staletí, a proto jej sázejme pouze tam, kde nebude omezován prostorem a kde bude moci růst svobodně, bez necitlivého zásahu pilou a nůžkami. Nevysazujme jej do velkých, intenzivně produktivních monokulturních plantáží, které se stávají rodištěm nových chorob. Vysazujme jej do krajiny i do našich zahrad citlivě a s úctou k přírodě, kdy snaha vytěžit co nejvíce plodů nebude nejdůležitějším motivem. Dívejme se na strom jako na cennou živou bytost, krásnou už svým životem, podobně jako na ostatní bytosti. Přimlouvám se za vysazování kaštanovníku ve formě semenáčů bez roubování. Pozdější nárust do plodnosti vyrovnají  lepší vitalitou, odolností a dlouhověkostí. Naši potomci a potomci jejich potomků nám za pár minut práce s rýčem budou vděčni. Stejně jako my jsme vděčni dávno zapomenutým zahradníkům, kteří vysázeli stromy, z jejichž ovoce se můžeme dnes těšit my.